|
|
Porovnání mikroskopických a přístrojových výsledků jednotlivých typů krvinek se zaměřením na trombocyty
DRÁBOVÁ, Michaela
Cílem mé práce je stanovení počtu krevních destiček více metodami. Dále určení příčiny zjištěných rozdílů v počtu trombocytů. A posledním cílem je určení algoritmu pro jejich spolehlivé počítání. Moje hypotéza je zaměřena na specifické situace, ve kterých může být přístrojové stanovení hladin trombocytů výrazně odlišné od skutečnosti. Pro získání jejich skutečného počtu je nutné užití alternativní metody. Za alternativní metodu je považováno mikroskopické stanovení nebo stanovení počtu trombocytů z citrátu sodného. Hypotéza I. Použitím alternativních metod dostaneme u části populace jiné výsledky. Hypotéza II. Tyto alternativní metody nám pomáhají pro rozlišení pravé a falešné trombocytopenie. Teoretická část bakalářské práce se zabývá tvorbou, strukturou, fyziologií, funkcí, metabolismem a charakteristikami krevní destičky. Je definován pojem trombocytopenie. Je zmíněna kontrola kvality laboratorních analýz. Jsou popisovány různé protisrážlivé přípravky používané v hematologii. Dále techniky, kterými se počet trombocytů dá stanovit a také interference spojené s měřením krevních buněk. Praktická část zahrnuje zpracování biologického materiálu ve vakuetě s fialovým uzávěrem, kde se nachází antikoagulant EDTA (pro rutinní stanovení celého krevního obrazu) a zároveň ve vakuetě s modrým uzávěrem, kde se nachází antikoagulant citrát sodný (pro opakované stanovení pouze počtu trombocytů). Analýza tohoto biologického materiálu byla provedena pomocí analyzátoru Coulter LH 750, společnosti Beckman Coulter. Metodou Coulter se zjistí velikost krevních buněk díky změnám elektrického odporu. Zpracování biologického materiálu manuálně bylo provedeno pomocí světelného mikroskopu společnosti Carl Zeiss, jehož celkové zvětšení, které stačí na pozorování trombocytů, je 400násobné. Počet trombocytů se hodnotí v Bürkerově komůrce, ve 20 obdélnících. Pro jejich stabilizaci a zvýraznění se používá roztoku prokainu. Na oddělení klinické hematologie, Nemocnice České Budějovice a.s., jsem v období 23. dubna - 22. května 2012 zjišťovala počet trombocytů ve dvou různých antikoagulanciích, s použitím rozdílných technik měření. Toto porovnání je důležité, protože pokud by byl rozdíl v počtu trombocytů zjištěných z antikoagulancia EDTA v porovnání s citrátem sodným vyšší než 20 %, mohlo by se jednat o vzorky s podezřením na pseudotrombocytopenii. Vlastní měření zahrnovalo padesát vzorků, které byly vybírány již s určitým podezřením podle následujících kritérií: počty trombocytů musely klesnout pod hranici 100 x 10^9/l a zároveň jsme museli obdržet hlášení analyzátoru o přítomnosti shluků. Naměřené hodnoty trombocytů byly statisticky zpracovány a jsou v mé bakalářské práci zobrazeny v příslušných tabulkách a grafech. Pro lepší představu jsou zde také obrázky a to především histogramy, vypovídající o určitých změnách v počtu a objemu krevních buněk. Tento výzkum prokázal výskyt jevu PTCP v 0,052 % případů. Rozdíl mezi užitými technikami byl jasně patrný, mikroskopie nedosáhne takových přesných výsledků jako analyzátor. Množství vzorků a rychlost jejich provedení se nedá porovnávat. Mikroskopie nám v dnešní době slouží spíše jako pomocná technika v těch případech, kdy je přístroj nedokonalostmi (např. tvorbou shluků) ovlivněn natolik, že vydává falešné počty trombocytů. Nevýhodou je však časová prodleva od odběru do možného počítání. Alternativními metodami dosáhneme případného ověření či upravení (např. opakovaný odběr do jiného antikoagulancia) prvotních výsledků.
|
host ::
RSS.